Březen začal na Prielu

Na dva dny na otočku do Čech a jsem zase zpátky v Toteskách. Po víkendovém vymrznutí na Liezener Hütte jsem sotva stihl roztát, doplnil nějakou potravu do batohu, přibalil ještě mačky a cepín a už si to ve středu ráno šinu opět zpět. Tentokrát z A9 sjíždím o pár kilometrů dříve a chvilku po poledni parkuji za Hintrem.

Potkávám se tu s Evčou, Kubou a Annie a naším cílem je ten v Toteskách nejvyšší, Großer Priel 2.515m. Pravda, partu mám sice skromnější, o to více si ale užijeme samotu a klid hor, Mrtvých hor. Je všední den a v Evropě vrcholí příliv zimy, takže už od parkoviště, až na pár Gamsů, nepotkáváme na chatu ani nohu.

Prielschutzhaus nás vítá skvostným Winterraumem a dvěma metry sněhu (do vchodových dveří se skoro musíme slanit). Roztápíme kamna, zaléváme pytlíky a dopřáváme si luxus v podobě Rádleru, kterého je zde ještě asi 5 bas. Uléháme po osmé s vidinou dvanáctihodinové spací šichty.

Březen za kamna vlezem! To dnes tedy ani náhodou. Ráno nikam moc nepospícháme a s partou vyrážíme před devátou. Venku Sonne a už po ukrojení několika výškových metrů mi je jasné, že jsem to přehnal s vrstvami. Peču se! Pečou se i ostatní a po hodině chůze už jdeme všichni v tričku (Annie už od začátku na nudistu).

 

Začíná přituhovat, je to pěkně strmé. Evča to podle plánu otáčí (klobouk dolů, brzy čeká malého horolezce/kyni) a já s Kubou měníme sněžnice+hole za mačky+cepíny. Stoupáme strmým žlabem do Brotfallscharte. Je 2. stupeň lavinového nebezpečí a sníh dobrý, jinak bych si to tudy netroufnul. Je poledne, svačíme a zatahuje se. Začíná padat sníh. Ke kříži to máme naštěstí už jen asi 100 výškových metrů, navíc po jakžtakž pohodovém hřebeni. Ten je ale jako vždy plný převějí. Safety first, jdeme pomalu.

U kříže jsme v jednu odpoledne a užíváme si dechberoucí asi 15m daleké výhledy. Zrovna se zatáhlo. Geniální timing.

Naštěstí jen na chvilku, a tak sice nic z vršku nevidíme, ale vynahradí nám to parádní výhledy během sestupu. Na horách je klid, nikdo nikde, mraky prašanu, klesáme pohodovým terénem. Horogasmus.

Nad chatou potkáváme dívčí sekci našeho týmu a pod přísným dohledem Spitzmaueru dojde ještě na nácvik lavinové záchrany.

Na chatě jsme zpět kolem 17h, přichází dvě hodiny trvající večeře a pojídání všeho možného. V pátek ráno začíná jaro, v 7.00 už je to venku na tričko. Balíme cirkus a sestupujeme dolu. Díky parto za krásný pracovní oddych na horách.


PS1: Priel otočím ještě na jaře, přidáš se? Chata už bude otevřená a vaří tu fakt skvěle!

PS2: A kdybys radši do Totesek v létě, můžeš v červnu i červenci.

 

Luky
Luky
Horský průvodce UIMLA a instruktor lezení. Sport a hory jsou pro mě odmala denním chlebem, splnil se mi můj dětský sen být profesionálem v horách.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *