Na Kobylu a na Jehlu

Slanění z Kobyly (Přihrazy)

Mohlo by to vypadat, že se v tomto jaru jen snažím odškrtat populární pískovcové cesty. A tak to taky je. Bůhví, kdy se zase na na sever dostanu, až se otevřou hranice. A kdy zase ulovím parťáka, který bude ochotný mi to vytáhnout. Ale tentokrát jsme nejeli s Lukym sami, přibrali jsme i nejbližší posily!

Nikoliv tenkrát, ale teď v Ráji. Vybíráme Německou cestu VIIb.

Letošní už třetí pískovcový výpad nás po náležité motivační přípravě zavedl první den do Příhraz. Zatímco Kristinka krotila v písku se rochnící Aničku a Terka pracovní povinnosti na monitoru, vylezli jsme si s Lukym Německou cestu na Kobylu. Ve spodním traverzu jsme se oba jaksepatří vyvztekali, ale o to nadšenější jsme byli z lezení v horní půlce.

Máme za sebou úvodní infarktový traverz a před sebou parádní lezení.
Jsou tu madla! Fotil Luky, díky!
Ještě to nějak dolézt na vršek.
Luky se v poslední době hodně dal na čtení.

Poté pokračujeme v Elzovo stopách a lezeme všichni příjemnou Náhodnou na Věž vedle hříběte, na Hříbě, Normálku na Kobylí věž. Až s přicházejícím podvečerem se přesouváme o kus vedle.

Posily padly vyčerpáním…
..takže si v poklidu můžeme všichni přelézt Náhodnou V na Věž u hříběte.
Tak tohle jsou ty písky, jo?
A kudy teď dolů?
Normálka VIIb na Kobylí věž.
Ty výlezy!
Ještě jedna Kobyla a jdeme o věž dál.
Dáme ještě Sloup (uprostřed).

Doporučená JZ stěna na Sloup má jisté nástupové nástrahy. Luky je relativně snadno vyřeší (jasný důkaz, že na pořadí lezců zálěží) a já pak vymýšlím vlastní (a dokonce čistou) alternativu rozporem vpravo. Dál už je lezení bez dramat a navíc fantastické. Za mě rozhodně nejhezčí cesta dne!

Na nástupu Jihozápadní stěny VIIb to chce trochu kamarádské pomoci. Teoretické znalosti jsme načerpali z emontany.
Fantastické lezení v polovině JZ stěny na Sloup
Tak čau Příhrazy.
Takhle to fakt bylo.

Po magickém a pohostinném večeru na severu vyrážíme do Prachova. Skal se nebojíme, ale davy turistů nás kapánek vylekají. Mezi věžemi už je zase relativní klid a tak se začínáme sápat na jednotlivé jehly.

V Prachově začínáme Východní spárou V na žlutou jehlu.
Kristinka se tím prošla jakoby nic.
Dolů do turistického mumraje.
Luky mává ze Žluté jehly a teď hurá na další klasiku – JV cestu VII na Prachovskou jehlu vpravo.

Největší klasika je samozřejmě Prachovská jehla na kterou si z nedostatku lana (a mé odvahy) vylezeme jen s Lukym a Terkou. Pokračujeme hned vedle Kočičí a na závěr si s holkama dáme ještě příjemnou Střední jižní V na Rektorku.

À cheval.
Slaňujeme z jehly a dvojka vedle z Rektorky.
Anička vizualizuje lezecké kroky i ve spánku.
Kluci lezou tuším Elegantní variantu JV cesty na Čapku.
Luky, Terka a Kristý jedou z Kočičí jehly.
A výhled z Rektorky na závěr. Tak zas někdy! Ale raději ve všední den.
Jakub Cejpek
Jakub Cejpek
Fotograf a horský průvodce. Z horských disciplín zkouší všechno možné od lezení po skialp a nevalnou kvalitu maskuje univerzálností. Hodně fotí, občas něco natočí a hlavně je rád venku. www.cejpek.com IG: @jakubcejpek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *