Zimní pohádka nad Liezenem

Máš doma sněžnice nebo skialpy? Máš rád víkendové výpady za dobrodružstvím do hor s co možná největší absencí civilizace? A těšíš se, až napadne pořádná kopice prašanu a Ty konečně vyrazíš?

Je před námi druhá polovina zimy, dny se prodlužují, tak pojď načerpat inspiraci pro další z Tvých víkendových výpadů do Alp. Totes Gebirge alias Totesky zná asi každý. Každý o nich píše, každý tam jezdí. Na Priel, Spitzmauer, Loser. V zimě, v létě. Na ferraty, vícedélky, turistikovat, skialpovat. Je to blízko a je to tu fakt hezké.

Já Tě ale zavedu do dle mého názoru nejméně známé, našinci rozhodně nejméně navštěvované, jižní části Mrtvých hor. Nalep pásy, nasaď sněžnice. Vyrážíme na Liezener Hütte!

Tuto samoobslužnou chatu ležící v nadmořské výšce 1.762m severovýchodně od zdejšího “hlavního města” Liezen jsem si oblíbil minulou zimu, když jsem tu byl několikrát jak na sněžnicích tak na skialpech. Proč? Všichni rádi jezdíme a hojně využíváme alpských winterraumů — je to totiž tak trochu český styl: za málo peněz hodně muziky. Člověk může vyrazit na víkend do hor, přespí za pár Euro, za jídlo neutratí nic a přesto má skvělé zázemí. Ale. Jistě nejsem sám, kdo už zažil i negativní stránky těchto výletů. Dorazíš na chatu, kde inzerovaný počet postelí je několikanásobně převýšen počtem lidí. Máš s sebou jen “bílou paní,” protože sis přečetl na webu info chataře, že winterraum je vytápěný, ale dřevník zeje prázdnotou už několik měsíců. A tak dál. Na Liezener Hütte tě ale tohle nečeká. Troufnu si tvrdit, že nikdy.

Místa zde je potřeba zarezervovat předem (online), což jednoduše zaručí, že se tu nesejde sto lidí na deset postelí. Na chatě je k dispozici asi dvacet míst na spaní, dobře zařízená kuchyňka, alko i nealko, kamna a kůlna plná dříví. O chatu se stará Liezenerská sekce Alpevereinu s rakouskou precizností. Zásoby jsou pravidelně doplňovány a co je na tom všem nejlepší, je cena. Nocleh dospělého člena ÖEAV stojí 10 Euro na noc. Studeni a junioři (do 26 let) dokonce platí jen 7 Euro.

Klíč od chaty si vyzvedneš ve sportovním obchodě ve zmiňovaném Liezenu v údolí, kam z Prahy dojedeš za cca 4.5 hodiny. Odtud pak už vyjedeš jen pár set výškových metrů a zaparkuješ u Oberkogeralmu (1050m). Zde přezuješ do sněžnic nebo skialpů a vyrážíš. Cesta nejprve pohodově stoupá až k pouze v létě dostupnému parkovišti Schönmoos. Zde odbočíš doprava a pokračuješ už lesem a později strmějšími serpentínami mezi stromy k salaším Langpoltenalm. Tam máš dvě možnosti, kudy na chatu pokračovat. Buď uhneš doprava a vystoupíš strmým žlabem mezi vršky Schafberg a Raidling nebo pokračuješ rovně až do sedla nad Langpoltenalm, odkud následuje pohodový traverz k chatě Hochmölbinghütte (1684m) (v zimě zavřená, na jaře zde ale občas už pivo dostaneš). Na Liezener Hütte je to odsud už jen čtvrthodinka. Na první variantu výstupu ale bacha — žlab je místy o dost strmější než 30 stupňů. A pokud je lavinovka na stupni 3 a vyšším, může to tu být o hubu. Druhá varianta je v tomhle ohledu bezpečnější, o trochu delší a taky panoromaticky vděčnější. Tak jako tak, na chatě jsi za 3-4 hodiny.

No a kam z chaty vyrazit? Možností je více, ale jednoznačně nejlákavější je hřeben vedoucí na Hochmölbing. Na hřeben se vydáš z chaty severozápadním směrem a vystoupíš na něj přes Windloch (1961m). A pokud budeš mít štěstí na počasí, můžeš si užít nádherný výhled na blízký a v Toteskách nejvyšší Grosser Priel (2515m) na severu, masiv Hochschwabu na východě nebo Dachstein na západě. A pokud budeš mít štěstí ještě větší a hřeben bude v dobré kondici, můžeš vystoupat až na samotný vrchol do výšky 2.336m. Pokud sem vyrazíš na skialpech, čeká tě parádní sjezd západním kotlem zpět na chatu. Hezký a méně navštěvovaný je taky hřeben Raidlingu 1.909m západně od chaty, kde si sněžničáři užijí panenského prašanu a skialpíci si odtud pak vychutnájí parádní freeride v lese v severních svazích směrem k již zmíněné chatě Hochmölbinghütte. Podobných “menších” brdků je v těsné blízkosti chaty několik (Schafberg, Betstein, Sumpereck a další) a zejména lyžníci se tu pěkně vyřádí.

Když se pak budeš v odjezdový den s Toteskami loučit, čeká tě na lyžich od chaty zpět k autu necelá hodinka pěkného sjezdu. Sěžničář to bude mít samozřejmě minimálně jeden a půl krát delší a poněkud namáhavější. A pokud ses tu náhodou octnul v období, kdy to na lyže/sněžnice už není, tak určitě vylez nad impozantní a skalnatý Hochtausing 1.823m, kde tě dokonce na turistické cestě čeká několik ocelovým lanem zajištěných úseků.

Já jsem si zdejší divočinu v okolí chaty zamiloval. V kombinaci s komfortním nocležištěm, menší návštevností a pohodovým dojezdem z ČR se jedná o jeden z mých nejoblíbenějších koutů severních vápencových Alp. 

Nalákal jsem Tě do Totesek, ale do zimních hor si zatím netroufneš sám nebo nemáš parťáky? Přidej se v Březnu k nám.


Tento článek byl publikován v podzimním čísle čtvrtletníku Everest. Za fotky děkuji Tomášovi Slavíkovi.

Luky
Luky
Horský průvodce UIMLA a instruktor lezení. Sport a hory jsou pro mě odmala denním chlebem, splnil se mi můj dětský sen být profesionálem v horách.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *